SK Rover Praha - Biatlon

Aktuality

Vyberte si:

typ aktuality V letošním roce oslavíme 50 let od založení.

Trocha připomenutí naší historie z pohledu téměř zakládajícího člena a člověka, který je dodnes členem klubu.

Byli jsme založeni 4. 11. 1966 jako 66. středisko Vyšehrad Svazu junáků a zálesáků. Začali jsme jezdit na vodu, chodit na výpravy, no prostě skauti. Po roce 1969 byl Svaz junáků a zálesáků rozpuštěn a my jsme se vydali pod křídla Svazarmu (226. ZO) a ještě několik let žili svým skautským životem. Aby byl „klid“, začali jsme se zúčastňovat Dukelských a Sokolovských závodů (politický název pro biatlon). V roce 1976 jsme začali pravidelně trénovat (jednou týdně) pod vedením Jirky Ludvíka. Hlavním důvodem bylo, abychom na obvodních závodech neobsazovali pouze poslední místa.

V dalších letech jsme se začali zúčastňovat i pražských závodů. Zlom v našem sportovním růstu nastal v roce 1981, kdy jsme se začali zúčastňovat republikových závodů. Od roku 1983 naši závodníci tvořili základ reprezentace na mezinárodní závody hlavních měst socialistických zemí. Z tohoto období máme i první medailová umístění na republikových závodech, starty na celostátních závodech a M ČSSR.

Další etapa nastala po roce 1990, když jsme po třetí a zatím snad naposledy změnili název (na SK ROVER) a registrovali se pod ČSB. Znamenalo to znovu, jako už po několikáté, naše rozdělení a odchod části členů.

Poslední větší změna byl začátek fungování dětského oddílu na Barrandově od podzimu 1996. A už jsme v současnosti.

Tímto Vás všechny zvu na slavnostní sraz, kde se můžete setkat s bývalými členy, kteří naši historii prožívali. Byl bych rád, kdybychom byli hrdí tuto naši historii a dále ji vytvářeli.

Slavnostní sraz se uskuteční 24. - 25.9 na Živohošti, kde se konaly srazy od samého začátku.

Martin

Předseda klubu

 

napsal 13.9.2016 Kolář Jan ml.

typ aktualityNábor žactva

napsal 30.8.2016 Hugo

typ aktualitySoustředění Nízké Tatry

Po loňském příměstském soustředění nám zrála v hlavách myšlenka na vysokohorské soustředění. Od myšlenky přešlo k činu a se skupinou žáků/žákyň C a B jsme se vydali na chodící soustředění do Nízkých Tater. Pro přepravu jsme zvolili vlak od RegioJetu. Cestou na Slovenskou jsme jeli nočním vlakem. Ten měl sice již v Praze velkou sekeru, ale to nám nakonec vůbec nevadilo, protože jsme v lůžkovém voze aspoň krásně vyspali a v Liptovkém Mikuláši tak příliš dlouho nečekali na autobus. Ubytováni jsme byli v Demanovské dolině na Chatě pod Chopkom. Hlavní náplní soustředění byla samozřejmě vysokohorská turistika. Hned první den jsme si udělali výšlap na Sedlo Machnaté. Pod heslem „nebudeme se pouštět do žádných větších věci“ jsme se nahoru vydali rovnou korytem potoka (turistická značka tam ale byla). Úterý a středa pak patřila dvoudennímu přechodu s nejnutnějším vybavením s sebou. V úterý jsme nastoupali kolem tisíce výškových metrů. Vyšli jsme až na nejvyšší vrchol Nízkých Tater, na Ďumbier. Poté sestup o něco níže na Štefánikovu chatu, kde jsme ve vysoké nadmořské výšce přenocovali. Bouřka jsme se těsně vyhnuli, přišla až ve chvíli když jsme byli bezpečně schováni na chatě. Sledovat bouřku s panoramaty hor z tepla chaty, byl velký a příjemný zážitek. Ve středu ráno, již za pěkného počasí jsme se vydali na druhou část pochodu. Tentokrát jsme šli víceméně hřebenovku s výstupem na druhý nejvyšší vrchol Chopok. Zde nás zastihla výstraha bouřek, tak jsme poobědvali, posečkali a později se vydali po hřebeni dále na Sedlo Poljany. Bouřka nás krásně obešla a zpět na chatu jsme dorazili za sucha. Ve čtvrtek se nám déšť již přestal vyhýbat a vytrvale se snášel na Demanovsku dolinu, rozhodli jsme se proto navštívit místní Jeskyni Slobody. A jelikož nám ujel autobus, tak jsme si výšlap k jeskyni dali v pěkně ostrém tempu. Hned po panoramatech hor byla jeskyně asi to nejhezčí, co jsme viděli. Krápníky kam se podíváš, obří síně, říčka protékající jeskyní, no prostě nádhera. K večeru jsme mezi kapkami deště opekli buřtíky a v suchu v chalupě zahráli na kytaru. Pátek byl posledním plnohodnotným dnem soustředění a sliboval velmi výživný program. Hned ráno jsme vyrazili k Sedlu Poljany, tentokrát výšlapem ze zdola. Dále jsme pokračovali po hřebenové cestě k vrcholu Bor, pak svižným sestupem zpět dolů. Pro rychlý sestup byla dobrá motivace. Museli jsme totiž stihnout jediný autobus do Tatralandie. Chvíle napětí a ano, autobus jsme stihli a po náročném soustředění, byl zasloužený relax v aquaparku. Každý se vydováděl podle svého, nabídka tobogánů, skluzavek, bazénů byla nepřeberná a stihnout vše bylo skoro nad lidské síly.

Celkově hodnotíme soustředění jako vydařené, se spoustou nastoupaných metrů, zážitků i fotek s parádními panoramaty hor. Žactvo teď čeká odpočinek a koncem srpna pak druhé soustředění v Jablonci nad Nisou. Tentokráte již bude více zaměřené na biatlon. Především na kolce (brusle), střelbu a kolo.

Jan Kolář ml.

 

napsal 30.7.2016 Kolář Jan ml.

typ aktualityMistrovství světa v orientačním biatlonu

 Začátkem července se v Jáchymově na Eduardu konalo Mistrovství světa v orientačním biatlonu. Jelikož se soutěžilo na domácí půdě, několik odvážných dorostenců z Roveru se rozhodlo, že vyzkouší tuto zvláštní kombinaci. Předpověď počasí slibovala vysoké teploty nad 25°, avšak realita byla jiná a někteří litovali, že si nevzali více oblečení. Teplota se pohybovala kolem 17°.

Před samotnými závody jsme trénovali na střelnici a proběhli jsme si orieťák, abychom zjistili záludnosti místních lesů. První den se závodilo se sprintu, který se skládá ze dvou kratších orienťáků proložených dvěma střelbama. Většina našich závodníků byla velmi překvapena vysokou obtížností orientační části, a proto byl každý rád, když se mu podařilo alespoň závod dokončit bez diskvalifikace. Druhý závodní den byla jakási klasika, která začínala lokací (označování určitých míst na slepé mapě), poté závodníci dostali mapu s delším orienťákem než první den a nakonec se přiběhlo na střelnici, kde se střílelo 10 ran v leže a hned na to 10 ran ve stoje a pak cíl. Lokace se pro nás stala velkým oříškem a následný orieťák snad ještě větším. Zdejší terén, obzvláště Jáchymovské peklo, je plný děr, prohlubní, jam, kupek, údolíček, nepříjemných podrostů a fakt hustých hustníků. Taky nás napadla agresivní skupinka nějakého hmyzu a vyplašila nás natolik, že například já jsem v panice běžel lesem a přitom jsem zahodil buzolu i mapu. Takže jsme byli rádi, že jsme se všichni vrátili z lesa. Třetí, poslední závodní den nás čekala štafeta dvojic. Bohužel žádné z našich štafet se nepodařilo to stihnout do stanoveného limitu.

Na závěr bych řekl, že navzdory téměř nulovým zkušenostem si naši závodníci vedli poměrně dobře. Asi nejvýraznější úspěch zaznamenal Ondra Blaha, který byl v kategorii M 45 ve Sprintu na druhém místě. V kategorii W 20 se o medailové pozice dělily Adélka Zlesáková a Natálka Netušilová. Ve sprintu druhá a třetí, v klasice si pak pozice vyměnily.  I přesto, že kombinace orientačního běhu a střelby k sobě moc nesedí a nám taky ne, tak jsme si to všichni myslím užili, vyzkoušeli jsme si něco jiného a poznali jsme pěkné okolí místa, kde normálně trénujeme.

Matěj Vavřina

napsal 19.7.2016 Kolář Jan ml.


Archiv aktualit...
Kusco.NET © 2003 - 2007